Posledním kolem zakončilo B družstvo Jiskry Havlíčkův Brod své působení v letošním ročníku Krajské soutěže. Situace byla jasná – pokud vyhrajeme alespoň 5-3, nemůže nás v čele tabulky již nikdo předstihnout. Soupeře jsme k tomu měli nadmíru vhodného, pelhřimovské céčko se nacházelo na opačném kraji tabulky a favority bychom nebyli jen v případě, kdyby hrála nejslabší možná sestava. I přesto, že se omluvilo mnohem více hráčů, než bylo po celý rok zvykem, jsme nastoupili v dobrém složení a na každé šachovnici jsme měli teoreticky výkonnostní převahu.
Ještě než jsem se stačil rozkoukat a konstatovat, že už od začátku naši hráči mají na většině šachovnic převahu, z partií na posledních čtyřech deskách jsme měli čtyři body. V jedenáct hodin jsme tak vedli 4-0 a bylo jasné, že ze zbývajících partií můžeme ještě nějaký bodový zisk očekávat. Zanedlouho zvítězili i Jirka Kaser na třetí a Míra Blažek na čtvrté šachovnici, a bylo tedy jasné, že vítězství je naše. Bojovná remíza Mirka Holaty na druhé šachovnici zaokrouhlila náš bodový zisk na šest a půl a moje následná (již téměř tradiční) prohra na první desce nemohla nic změnit. Pelhřimov vysoko porážíme a o skóre vítězíme v Krajské soutěži Vysočiny!
Naše vítězství je možné nazvat poněkud nečekaným, protože hned v prvním kole jsme podlehli pelhřimovskému béčku a o několik týdnů později jsme pouze remizovali v Jihlavě. Na vrchol jsme se proto museli škrábat z temných hlubin tabulky a když se nám nepodařilo porazit béčko Světlé nad Sázavou, zdálo se, že se na konci příliš smát nebudeme.
V osmém kole však Světlou roznesli pelhřimovští bojovníci, rázem se nám objevila už ztracená naděje a bylo jasné, že bude rozhodovat každá vyhraná partie. Svou krvelačnost jsme nezapřeli a v posledních kolech jsme nasbírali dostatečně vysoké skóre, abychom vystoupali na stupeň nejvyšší. Třetí skončili šachisté z Humpolce a na druhém místě jen o 3.5 bodu skóre Světlá nad Sázavou (kterou však může hřát vítězství v Krajském přeboru a následný postup do druhé ligy).
Na úspěchu béčka se podíleli takřka všichni hráči soupisky a jsem velice rád, že i náhradníci pravidelně obětavě zaskakovali za absentující hráče základu. Některé hráče je však nutné ocenit zvláště. Nejvyššího bodového zisku dosáhl Mirek Blažek (na úvodní fotce), který v osmi kolech získal pět a půl bodu. Nejlepší procentuální výsledek z hráčů, kteří odehráli alespoň dvě partie, měl Vítek Veselý: z šesti partií čtyři vyhrál a dvě remizoval. Nejlepší docházku pak měl Mirek Holata, který na třetí šachovnici odehrál devět partií z deseti a získal nadpoloviční počet bodů.
Až na jednu tragickou výjimku (ano, kapitán na druhé šachovnici a jeho 1/7) měli všichni hráči alespoň padesátiprocentní úspěšnost a velká část z nich tuto hranici překonala o více než dost. V deseti kolech jsme (pokud znovu nebudeme počítat kapitána) zaznamenali pouze jedenáct individuálních porážek, oproti tomu počet vítězství byl takřka čtyřnásobný. Pokud naši hráči odolají lákavým nabídkám na přestup do zahraničních velkoklubů, věřím, že se na podzim setkáme ve stejné sestavě a ještě silnější!