Ve Žďáru nad Sázavou, hotelu Jehla, byl v 16,00 hodin ve čtvrtek 4. července 2019 zahájen šachový turnaj OPEN VYSOČINA 2019 a dnes v neděli po 18 hodině ukončen poslední partií.
Vítězem v OPEN Vysočina a zároveň Krajským přeborníkem Vysočiny se po zásluze stal Petr WALEK ze ŠK Caissa Třebíč,
když v sedmikolovém turnaji povolil svým soupeřům pouhé dvě remizy a vybojoval 6,0 bodů, druhé místo vybojoval Pavel Večeřa a třetí Jan Tesař.
| 2 | 3 | Večeřa Pavel | v | CZE | 2118 | 2089 | TJ Žďár nad Sázavou z.s. | 5,5 | 23,5 | 31,5 | 4 | |||
| 3 | 5 | Tesař Jan | v | CZE | 2034 | 2024 | ŠK Caissa Třebíč z.s. | 5,5 | 22,5 | 31,5 | 4 |
Náš zástupce Roman Vincze se s 5,0 body umístil na šestém místě, s čímž asi spokojený není, neboť do turnaje vstupoval jako druhý nasazený. Ne vždy se daří, určitě se k turnaji Roman vyjádří a zhodnotí jak celý turnaj, tak svůj výkon, partie. Další zástupce našeho ŠK Jiskra Jaroslav Linhart se 4,5 body obsadil 11. místo, Ján Dlasek se 4,0 body skončil na 18. místě. Příjemným, velkým překvapením je 22. místo jednoho z nejmladších účastníků turnaje, našeho Tomáše KOUMARA, se ziskem 3,5 bodu a zároveň vybojoval 2. místo v KP do 18 let! Do turnaje nastupoval se svým ELO LOK na posledním 45. místě, první velký turnaj jedenáctiletého, nadějného žáka našeho ŠK Jiskra, Tomášovi BLAHOPŘEJEME!
Hrálo se švýcarským systémem na 7. kol, tempem 2 x 90 minut na partii + 30 sec/tah. Za účasti 45 hráčů a hráček všech věkových kategorií.
http://chess-results.com/tnr442653.aspx?lan=5&art=3, náš ŠK Jiskra representovali tři hráči, druhý nasazený Roman Vincze, Jaroslav Linhart a Tomáš Koumar, který je nejmladším účastníkem.
Podrobné výsledky naleznete na:
http://chess-results.com/tnr442653.aspx?lan=5&art=1&rd=7
Atmosféru turnaje naleznete na fotografiích ve fotogalerii, dodaných paní Renatou Koumarovou, za což děkujeme.
Byl jsem nasazená dvojka, skončil jsem šestý. Nebudu svoje zklamání nijak maskovat. Jo, jsem zklamaný.
Pořadatele totiž napadlo, že místo obvyklého turnaje na 9. kol (a na celý týden) uspořádají 7. kolový masakr se třemi dvojkoly a sfouknou to za prodloužený víkend (ČT jedna partie, PÁ-SO-NE po dvou partiích). Takže nebyla ani chvilka oddechu a bylo to od rána do večera po několik dní za sebou. Když k tomu připočítám nutnost každý den odřídit 100 km (Jihlava – Žďár n.S a zpět) a když k tomu připočítám svoje nejdelší partie v sále, tak jsem turnaj končil naprosto vyčerpaný. Ze sedmi kol jsem poslední partii v sále hrál 4x (Lang, Kořínková, Kylar, Svíženský). A ani ve zbývajících třech kolech jsem do nejdelší partie neměl daleko. To je daň za to, že hraju pozičně na koncovku. Jenomže v kombinaci se třemi dvojkoly je to (sebe)vražedná kombinace.
Turnaj byl pouze sedmikolový, takže na náhodu. Každá půlka náhodně ztracená (Kylar, Svíženský) měla obrovskou cenu. Proti Kylarovi jsem lacino odevzdal pešce, kterého jsem měl navíc. A proti remízovému králi Svíženskému se extrémně špatně hraje na výhru – on nechce vyhrát, on chce jenom neprohrát. No a pak stačí jedna jediná prohra (proti nasazené jedničce Walkovi), a je po turnaji. Už to nešlo dohnat a 5/7 znamenalo až 6. místo. Walek totiž poté, co mě vypepřil, měl 5/5 a jakoby ztratil tah na branku a začal dávat remízy (Večeřa, Tesař). A Večeřa se v posledním kole spokojil s remízou proti (papírově o 600 elo slabšímu Langovi), což oboje dost negativně ovlivnilo moje umístění. Kdyby byla ještě (obvyklá) dvě kola, třeba bych dostal (od losovacího počítače) ještě šanci (Večeřa a Tesař) na přímý souboj (a nebylo by to tedy o jediné a rozhodující partii Vincze-Walek).
Regulérnost turnaje ale šla do kopru hned v úvodu. Pořadatelé totiž nalosovali nasazenou pětku (Tesař) proti nasazené sedmičce (Svíženský). Partie (1. kola) Svíženský – Tesař se ale navíc vůbec nehrála, ani jeden z obou třebíčských šachistů v hracím sále (ve Žďáru nad Sázavou) nebyl. Partie, jakou svět neviděl (nyní parafrázuji slavnou českou filmovou pohádku, ve které se vyskytovala jitrnice, jakou svět neviděl). Fair play?
A dále: pomocným hodnocením při rovnosti bodů byl střední Buchholz. To ve spojení se sedmikolovým turnajem znamenalo, že se počítaly body ne sedmi, ale pouhých pěti soupeřů. A bylo mi nanic, že jsem hrál proti Walkovi – tahle partie se mi do pomocných bodů nezapočítala. Nebylo mi nic platné, že ani jeden z mých sedmi soupeřů nešel pod 4 body.
Oblíbencem bohyně Caissy byl malinký Šimon Lang. Poté, co jsem ho v 1. kole vypepřil, nahrabal dva body na hráčích s elo 1373 a 1155, třetí bod přidal vítězným tahem, který byl ve skutečnosti prohrávající hrubkou (viz diagram Lang-Obůrka níže), čtvrtý bod přidal s dámou méně tak, že jeho soupeř Kylar překročil čas, protože (v pátém kole!!) nevěděl, že se při 40. tahu nepřidává půlhodina, pak Lang přidal (proti hráči s elo 1966) zázračně půlbod věčným šachem v pozici s věží méně, no a v posledním kole už s ním (Langem) Večeřa (elo 2118) ani nechtěl bojovat, protože (Večeřovi) stačila remíza (na tak asi 95%) na druhé místo a (opět asi tak na 95%) ani výhra by Večeřovi na ohrožení Walkova prvního místa nestačila. No zkrátka malinkému Langovi padaly samé šestky! Tím ale nechci výkon Šimona Langa jakkoliv snižovat! No posuďte sami. V pozici (Kf3,Dg4,Vg1,Je3,a2,b3,f4,h2: Kf7,Dd3,Ve7,Sg6,a7,e6,f6) …
… tam bílý (Lang) narval 1.f5. Černý viděl, že po 1. – Sxf5 dostane 2.Dg8 mat. Zkusil proto zahrát 1. – exf5?, ale po 2. Dxg6+ bílý vyhrál. Podívejte se ale na ten diagram pořádně. Tah 1.f5!! není vyhrávající, tah 1.f5?? je prohrávající. Po 1.f5 Dxe3+! 2.Kxe3 exf5+ by vyhrál černý. No ale historie se neptá, jakým způsobem bylo vítězství dosaženo.
Snad se nebude historie ptát ani na to, jak jsem to (já) zase zvoral. Ale je možné, že kdyby partie Vincze-Walek dopadla obráceně, psal bych o turnaji trochu jinak.
Švýcarský gambit – cesta k vítězství.
Že nevíte, jak se Švýcarský gambit hraje? Nebo dokonce tvrdíte, že takové šachové zahájení neexistuje? Tak já Vám to tedy vysvětlím.
Švýcarský gambit se hraje tak, že v turnaji hraném Švýcarským systémem dáte v prvním kole (coby nasazený hráč) nějakému salátovi remízu (slovo salát nyní nemyslím nějak pejorativně, ale za účelem vysvětlení problematiky nějaký termín použít musím). Že to nedává smysl a že je škoda dát salátovi remízu? Máte pravdu, nedává to smysl.
Celá situace se ale zásadně změní, pokud tím soupeřem v prvním kole nebude salát. Pak Vám to (díky té remíze v prvním kole) losuje přijatelnější soupeře a k vrcholu dojdete právě včas.
Takže v prvním kole Svíženský-Tesař teda remíza. No a pak v posledním kole stačilo, aby Tesař-Walek dopadlo (čistě náhodou) 1-0 a kraj Vysočina by měl jiného přeborníka. A slogan „Švýcarský gambit – cesta k vítězství“ by došel naplnění. Přitom průměrné elo soupeřů Tesaře bylo 1847 (a to tento průměr ještě dost zvyšuje Walkovo elo 2268), zatímco průměrné elo soupeřů Walka bylo 1969. Markantní rozdíl, co?
A nyní už všichni víte, jak se hraje Švýcarský gambit a proč tedy byla partie/nepartie 1. kola Svíženský-Tesař brutálním narušením regulérnosti turnaje.
Sedmikolový Švýcar můžeme s klidem uspořádat v našem seriálu rapidových turnajů „O pohár TJ Jiskra Havlíčkův Brod“, protože na takovém turnaji bývá 15 – 20 hráčů. Pokud se ale jedná o krajský přebor, kde se očekávalo 50+ hráčů (nakonec hráčů jen 45), tak uspořádat sedmikolový Švýcar znamená, že pořadatelé nepochopili podstatu Švýcarského systému.