V předposledním kole regionální soutěže jsme zajížděli do Humpolce. Proti soupeři, který podle dosavadních výsledků je znatelně lepší, navíc v sestavě, která se asi jinak než „poslední zbytky“ označit nedá. Přesto jsme uhráli slušný výsledek.
Nejprve se rozhodly partie na posledních dvou deskách. Na čtvrté to už od začátku vypadalo na naší prohru, ale na páté se mi napřed zdálo, že vítězství se přiklání k nám. Později už bylo evidentní, že také vyhrává Humpolec. Co mě na páté pobavilo — a trenéři to hráčům asi vyčtou — když skončili matem na druhé straně partiáře, na hodinách jim každému zbývalo víc času, než na začátku.
Pak byla Jarušce nabídnuta remíza. Jaruš na mě koukla s otázkou v očích, na desce nebylo nic zajímavého, tak jsem přikývl „oba víme, jak hraješ“.
Vláďa na první šachovnici našel nějakou pěknou kombinaci a získanou převahu dotlačil až k výhře.
Poslední jsem dohrával já a celkový výsledek ležel na mně, kdybych vyhrál, byla by remíza. V partii jsem měl — nechci říct převahu, protože šachově to bylo vyrovnané; ale větší aktivitu, takové rozhodné slovo „teď se bude hrát na téhle čtvrtině, teď se ještě nebude měnit, teď se bude útočit na krále…“ Když došlo na výměnu dam, rozhodl jsem, že k tomu přihodím střelce a koně a připravím soupeře navíc o jednu věž. Jasně, že čistě materiálně to bylo trošku nevýhodné, ale kdybych to neudělal, byla by z toho jen ušmudlaná partie jakých jsem zkazil už víc, než je zdrávo. Takhle jsem měl dvě věže proti věži a jezdcům v partii s volným centrem a na každém křídle hrstí pěšců. Prostě spousta volného prostoru, na kterém věže musí být pánbůh. Zrada přišla až ve chvíli, kdy jsem sebral pěšce, co jsem na něj už měl dlouho zálusk — před tím jsem si samozřejmě zkontroloval, že nedostanu vidle král-věž — a tak jsem dostal vidle věž-věž. Pak se stala divná věc, místo věž za koně a pěšce můj soupeř zahrál věž za dva jezdce (musím se přiznat, že jsem schválně volil to pokračování, o kterém jsem si myslel, že se soupeř nechá zmást a ty koně tam nechá). Takže vyrovnáno, každý měl věž a dva plus tři pěšce na křídlech proti třem a dvěma pěšcům soupeřovým. Po chvilce přetlačování můj poslední b-pěšec krytý věží postupoval vpřed, zatímco soupeřovi h- a g-pěšci se motali zoufale vzadu — to platilo před tím, než vyrazil vpřed na h5. V tu chvíli jsem totiž zjistil, že můj král je zoufale mimo čtverec a já si v duchu nafackoval za to, že místo návratu krále na královské křídlo hnal jsem se pěšcem vpřed. Ale protože jsem zahrozil, že proměněnou figuru můžu dobrat věží, musel soupeř postupovat pomaleji a tak jsem toho h-pěšce ještě dostihl. Čímžto to začalo definitivně vypadat na remízu, nicméně převahu jsem měl už já. S tímto pocitem jsem pak odmítl nabídku remízy, také proto, že jsem viděl, že jestli tu remízu vážně chce, za pár tahů si pro ní může dojít, když dojde králem k mému pěšci a vyměníme tam věže. Což se po malém pokusu zvrátit partii nakonec stalo. Řekl bych, že zasloužená remíza, oba jsme měli šance a oba jsme udělali nějakou tu botu.
Celkově tedy prohra 3:2.
| TJ Jiskra Humpolec C | 3 – 2 | TJ Jiskra Havlíčkův Brod C | ||
| Ptáček Vladimír | 1375 | 0 : 1 | Havelka Vladislav | 1295 |
| Kohout Miloslav | 1282 | ½ : ½ | Hyrš Martin | 1316 |
| Škaryd Tomáš | 1216 | ½ : ½ | Krečmerová Jaroslava | 1248 |
| Píša Ladislav | 1504 | 1 : 0 | Bazarsad Baterdene | 1100 |
| Filippou Christian | 1000 | 1 : 0 | Žáček Michal | 1100 |
Z celkového průběžného pořadí je zřejmé, že ta tíha „o něco jde“ leží na Déčku a my Céčko už hrajeme jen pro radost nebo z donucení 🙂 A já osobně jsem si radost v partii dneska udělal.
| Poř. | Družstvo | Part. | + | = | – | Body | Skóre | Vítězství |
| 1 | TJ Jiskra Havlíčkův Brod D | 9 | 7 | 1 | 1 | 22 | 28½ | 26 |
| 2 | ŠK Světlá nad Sázavou D | 9 | 6 | 2 | 1 | 20 | 30 | 27 |
| 3 | TJ Jiskra Humpolec C | 9 | 6 | 0 | 3 | 18 | 25 | 24 |
| 4 | TJ Jiskra Havlíčkův Brod C | 9 | 3 | 2 | 4 | 11 | 26 | 24 |
| 5 | Gambit Jihlava E | 9 | 1 | 2 | 6 | 5 | 17 | 13 |
| 6 | ŠK Světlá nad Sázavou C | 9 | 0 | 1 | 8 | 1 | 8½ | 6 |
V dnešním třetím kole KP jsme na domácích stolech přivítali „nebezpečný“, mladý tým Jiskry Humpolec. Až na Zuzanku Podrázskou a Martina Jánu, ze základní sestavy, s cílem získat tři body a odčinit tak těsnou porážku z minulého kola ve V.Meziříčí. Soupeř též bez dvou hráčů základní sestavy, byli jsme favority, proto jedině vítězství bylo úspěchem. Po zahájení se na všech šachovnicích rozpoutaly ostré boje. Po necelých dvou hodinách současně vítězí na páté šachovnici Zdeněk Ježek a sedmé Václav Paulík. V partiích soupeři nezvládli zcela zahájení a po materiálních ztrátách se vzdali. Vedeme 2:0. Na první šachovnici vznikla složitá, uzavřená pozice, nikdo z hráčů nechtěl riskovat její otevření a tak došlo ke smíru. Nepodařená partie, ztráta figury na 8. šachovnici u Jardy Linharta znamenala prohru a snížení na 2,5:1,5. Na zbývajících šachovnicích byly pozice ostré, naši hráči, zejména Vítek Veselý spotřeboval hodně času, se snahou jak soupeře přehrát, dostal se do časové tísně, prorazit soupeřovu obranu se mu nepodařilo a tak se soupeři shodli na dělbě bodu. 
Ve složité pozici na 4. šachovnici se černými figurami ve střední hře lépe orientoval Pavel Hodač, využil soupeřovi nepřesnosti k „rozmetání“ postavení bílého a zisku materiálu, což vedlo soupeře ke vzdání. Na druhé šachovnici hrající náš nejlepší současný hráč Filip Vala, postupně zvyšoval poziční převahu k získání rozhodující výhody, soupeře zatlačil do obrany a v závěru „udeřil“! Stav utkání 5:2 a dohrávala se poslední partie na 6.šachovnici. Tomáš Reichel zvolil černými figurami Marshallův útok, soupeř se dobře bránil, partie přešla do střední hry, soupeř s pěšcem více. Zdálo se, že situace na šachovnici není pro našeho hráče dobrá (prověříme analyzou), ale Tomáš bojoval a v dalším průběhu získal na dámském křídle volného pěšce, odvrátil matové hrozby soupeře a po výměnách těžkých figur a postupu pěšce na první řadu se soupeř vzdal. Tím konečný výsledek 6:2 v náš prospěch a tři body do tabulky. Přes prohru, chválím mladý nadějný tým soupeře. Jako kapitán, děkuji všem hráčům za úsilí a bojovnost a věřím, že i v příštím utkání 4.kola KP 10.12.2017, kdy přivítáme „B“ TJ Žďáru n/Sázavou, se nám podaří zvítězit…PS: fotografie z utkání ve fotogalerii. 
XI. ročník humpoleckého turnaje mládeže, zařazeného do seriálu Ligy Vysočiny mládeže, byl v pořadí pátým. Do ZŠ Hálkova – Humpolec, přijelo rekordních 135 žáků, z různých míst Kraje Vysočina, dětí od pěti do šestnácti let, pro které je tento určen. Naše výprava jako vždy početná, turnaje se zúčastnilo sedmnáct chlapců a děvčat, nadějí našich šachových kroužků ZŠ při ŠK TJ Jiskra. Až na několik málo výjimek, se zúčastnila elita mládežnického šachu KŠS Vysočina. Zahájení turnaje se opozdilo o více jak půl hodiny, devítikolový turnaj s tempem 2 x 15 minut na partii se tak protáhl spolu s vyhodnocením na sedm a půl hodin. I přesto, je nutné pořadatelům ze ŠO Jiskra Humpolec na čele s p. Vladimíre Ptáčkem – předsedou ŠO poděkovat. Po celou dobu se na šachovnicích odehrávaly tuhé, nesmlouvavé boje, pro řadu žáků to byl první velký turnaj, nehledě i se šachovými hodinami. Zajímavé bylo sledovat Ty nejmenší, kterých bylo v turnaji nejvíce, v jejich partiích se toho v průběhu hry událo hodně, situace na šachovnici se měnila každým tahem. Někdo měl více štěstí, někdo více šachových zkušeností, ale ve své podstatě vyhráli všichni! Účast potvrdila, že o šachy – královskou hru, mají děti našeho Kraje Vysočina zájem a to je skvělý signál! Nemusí být každý šachovým mistrem, šachová hra má tu výhodu, že ji můžete hrát po celý život a platí i to, že je gymnastikou mozku! Vzhledem k tomu, že se v turnajích LVM hodnotí jednotlivé kategorie a to do 8, 10, 12, 14, 16 let, chlapců a děvčat, uvedeme zde výsledky po jejich obdržení, zatím bylo vydáno pouze celkové pořadí, což není až tak důležité. V každém případě velké poděkování zaslouží rodiče našich žáků za to, že dětem umožnili účast v turnaji, byli jim oporou zejména těm nejmladším. Velké poděkování patří paní Renátě Koumarové, za fotografie z turnaje, přiblížení atmosféry.
