Tentokrát si dovolím napsat velice subjektivní článek. Žádné oficielní čísla a pořadí. Bude to čistě a jenom můj osobní úhel pohledu na víkendový šachový turnaj ve Světlé nad Sázavou 21., 22. září 2019
Musím pochválit naší výpravu za bezproblémový průběh. Za naprosté nasazení a snahu uhrát partie, jak nejlépe umí. Krajského přeboru se zúčastnili tito naši borci. Za mladší Tomáš Koumar a Vítek Fencl, ve skupině starších nás zastupovali Patrik Kocman, Matěj Pavliš a Tomáš Němec. Všichni mají můj obdiv za výdrž. Herní tempo bylo 40 minut na partii + 30 sekund na tah s povinným zápisem. Což stále mnozí nevyužívali. Někteří, dokonce lámali časové rekordy…kdy po dohrané partii bylo na hodinách i 53 minut. Raději nebudu jmenovat (viď, Matěji) 🙂 ať nemáš na tréninku potíže 😀
Nedokážu posoudit, nakolik bylo přínosné klukům, poskytované rozbory partií. Většinou sami věděli, kde udělali zásadní chybu, která je stála bod. Na druhou stranu, byli i tací, že Vítku, kteří rádi chodili na rozbor hlavně s vítěznou partií neb se jim dostalo ocenění, po kterém tak prahnou 🙂
A největší překvapení se konalo na závěr! Vyhlašování. Pozor!!! Poprvé nebyly za ceny Studentské pečeti , ale hrnek a nějaké drobné cetky. To bylo spíš milé překvapení. Mnohem větší rozladění nastalo při samotném vyhlašování, kdy dle podivného systému v kategorii chlapců, byla oceňována děvčata. Jak děti, ty zejména, ale i mnozí dospělí nechápali logiku toho systému.
Výsledkem celé akce bylo, že mi Vítek oznámil, že už nikdy nechce hrát ve Světlé. Ani když bude Liga Vysočiny. Jak jsem zaslechla, nebudeme asi jediní, ale nechci hovořit za ostatní. Dokud se tyto podivné machinace budou podporovat tím, že na turnaje budeme přihlašovat své děti, pak se budou vesele dít i nadále.