V pátém kole RSZ oba týmy remizovaly, doma “D” se ŠK Světlá n/Sáz. “D” a “C” s Gambitem Jihlava “E” shodně 2,5 : 2,5 bodu. Domácí utkání se Světlou n/S po rychlém ukončení partií na 1, 3, 4, 5, šachovnici, se o rozhodnutí výsledku bojovalo čtyři hodiny na 2. šachovnici, kterou hájil Jiří Havel. Nakonec oba soupeři v bojovné partii vyčerpali možnosti k získání rozhodující výhody a partie i zápas skončil nerozhodně. O průběhu druhého utkání, nemáme doposud podrobnosti, jistě dodá kapitán.
Naše “C” nastoupilo v Jihlavě v neúplné sestavě, chyběl hráč na 5. šachovnici…..?! Přitom na soupisce je uvedeno dost hráčů, zejména mládeže, případně je možnost v této soutěži doplnit soupisku! Kapitán týmu v pátek nemohl sehnat pátého hráče, jednak z důvodů omluv, ale i chybějících kontaktů …..Snaha pomoci, kdy jsem při sobotním turnaji mládeže v Náměšti n/Osl. oslovil Michala Žáčka a ten souhlasil s účastí za družstvo, byla marná…., kapitána týmu jsem se nedovolal…..
Regionálni soutěž Vysočina – Západ 2017/2018
Po 5.kole
V Jihlavě se nedělo nic zvláštního (ono ani to, že v Céčku nejsou lidi, není nic divného), Jaruška s přehledem porazila dítě, Vláďa dohrával poslední a vyhrál, Petr zremizoval dřív, než jsem se vůbec podíval, co se tam hraje, a já jsem ve své partii vyhrávající tah sice viděl, ale špatně propočítal a proto ho nezahrál. Takže opravdu vůbec nic mimořádného. Co mě mrzí, že jsem se v závěru partie snažil hrát bezpečně (přitom ta partie už asi byla v háji, takže to byla marná snaha), místo toho jsem tam mohl obětovat jednu z posledních figur a pak soupeři “dát pěstí”. Mohla to být krásná výchovná lekce — že sice jsi před chvílí dostal dámu a myslíš si, že to máš v kapse, takže hraješ zbrkle, ani si nezapíšeš soupeřův tah a už hraješ svůj a ještě se otáčíš po okolí, jestli všichni vidí, jak úžasně si vedeš… — a najednou máš koně ve vazbě, krále v šachu a teče ti do bot.
Jestli někdo toužíte po zábavné historce z natáčení, možná bych mohl popsat ranní odjezd. Protože sice jsme měli jednoduchý úkol, aby se čtyři lidé sešli ve stanovený čas na stanoveném místě, ale někteří lidé vykazují nebývalou kreativitu, čímž se věci stávají zajímavými. Jednak já, když jsem ze znalosti toho, kde kdo bydlí vymyslel předsunutý sraz, aby nemuseli všichni běžet až ke Slunci, odkud měl být v 9.20 oficiální odjezd. Petrovi jsem řekl, ať je na předsrazu v 9.15, sám jsem tam přišel ještě dřív. V 9.22 mi volá Vláďa, že co se děje, že je u Slunce úplně sám. V 9.27 (kdy stále sám čekám na předsrazu) to už psychicky nevydržím a volám Petrovi, kde je. A dozvídám se, že zaspal a proto že jde rovnou ke Slunci. V tu chvíli přijíždí Jaruška, úplně z opačné strany, než jsem ji očekával, že prý mi to psala, že pojede odjinud (opravdu, když jsem si odpoledne zkontroloval celou konverzaci, bylo to tam, taková malá zprávička schovaná mezi řadou dalších, týkajících se přepočítávání, kdo kde bude hrát). No takže nic, jedeme ke Slunci, doufajíce, že už tam Petr bude. Jo, byl tam, Vláďa pochopitelně taky, každý na opačné straně parkoviště. A pak už vžžžm do Iglau. Silnice byla naštěstí volná, takže jsme dojeli s mírným předstihem.
Toho, že má v sobotu večer nepřijatý hovor, si kapitán všimnul někdy kolem půlnoci a usoudil, že touhle dobou by bylo nevhodné volat zpět, že ráno je taky den. A ráno už nepřijatý hovor neměl, ani SMSku či email, takže předpokládal, že nic důležitého se neděje.