Krč Michal – Vincze Roman 0-1
Straka Jan – Linhart Jaroslav 0-1
Váhala Marek – Dlasek Ján 1-0
Kučera David – Havelka Vladislav 1-0
Zedníček Filip – Melichar Jaroslav 1-0
Kovařík Vít – Domkář Igor 0-1
Rybáčková Lucie – Pavliš Matěj remis
Rybáček Martin – Fencl Vítek 0-1
Gratuluji družstvu k výhře!
Chci zejména poděkovat Igorovi Domkářovi a hlavně Vítkovi Fenclovi ,za ochotu nastoupit k utkání. Vítek hrál místo Patrika, který dnes ráno onemocněl.
I Matěj Pavliš, prý na tom nebyl zdravotně nejlépe.
Děkuji všem za účast a přeji všem hlavně pevné zdraví.
S pozdravem
Martin Hrančík
Předzápasovou kulturní vložku (mi) obstaral T-Mobile. Hodinu před zápasem mi přišla SMS, že Kocman onemocněl a nemůže hrát. Ale že se podařilo narychlo naverbovat Fencla. To teda měl někdo (při nedělním ránu) pěkné hoňky – jen abychom nehráli v sedmi.
Potíže pokračovaly i na šachovnicích. Domkář hrál bílými proti Francouzské obraně. Představte si klasické zablokované Francouzské řetězy (c3-d4-e5 proti e6-d5-c5), bílý nepozorně vyjede Sc1-e3, následuje Dxb2 – a protože bílá Va1 je nekrytá, bílý musí Jb1-d2, takže padá ještě bílý pěšec na c3. Bílý má dva pěšce méně, pěšcový řetěz v čudu, no prostě to vypadá na ručník. Vedle Pavliš hraje Francouzskou obranu – soupeřka ale nepospíchá s vyjádřením, jestli e4-e5 nebo e4xd5, drží (velmi správně) napětí. Pavliš do toho ještě nevyjasněného centra narval c7-c5, soupeřka centrum (místo asi Pavlišem očekávané blokády) rozebírá, Pavliš se dostává pod zdrcující tlak (protože nemá vývin!) a ztrácí dva pěšáky – no prostě to vypadá taky na ručník. Havelka ztrácí kvalitu, taktéž Melichar dostává (prakticky hned od začátku) od děcka pořádnou sodu.
Vypadá to na zdrcující kotel. Přitom soupeři mají v sestavě 7 nezletilých hráčů, od 4. šachovnice dolů jsou to vyloženě děti.
První dohrál Melichar. Věž méně, tedy kotel: 0-1.
Domkář se zachránil, ani neví jak. Jeho dětský soupeř místo aby v klidu za pěšcovou hradbou dokončil vývin, začal se nepředloženě oslabovat (f7-f6). A najednou má černý tolik slabin, že jednoho pěšce ztrácí, tlak bílého pokračuje a partie končí totálním rozvratem pozice černého. To jsem tedy (po Dxb2) takový obrat nečekal: 1-1.
Dlasek hrál (černými) divokou partii. Černý král uvázl v centru, bílý pěšec pronikl až na e6 a (ve spolupráci s dalšími bílými fugurami) vytvářel nebezpečné hrozby. Současně ale je zřejmé, že podaří-li se černému neutralizovat aktivitu bílého, je bílý pěšák e6 předurčen k úhynu. Tak kdo z koho? Černý prováhal možnost pěšáka e6 zlikvidovat a ten se mu (po oběti bílého koníka) pomstil uzavřením matové smyčky kolem černého krále: 1-2.
Malý Fencl hrál proti Francouzské obraně. Agresivními a ne úplně standardními postupy (Francouzské řetězy c3-d4-e5 proti e6-d5-c5 a do toho bílý (nečekaně) narve c3-c4) černou pozici rozebral: 2-2.
Linhart ve střední hře taktickou fintou obral soupeře o figuru a bezpečně (druhá taktická finta a navíc už jsou figury dvě) dovedl partii k vítězství: 3-2.
Poprvé v zápase vedeme, ale vypadá to zle. Havelka má kvalitu méně (predikce: prohra), Pavliš má dva pěšce méně (predikce: prohra), já na začátku jezdcové koncovky stojím mírně hůře (predikce: remíza). Soupeř (o 500 elo slabší!) mi (dvakrát!) nabízí remízu – uvědomuji si, že stojím hůře – ale nemohu tu remízu přijmout.
A nyní jeden diagram (Kf4,b3,b4,c5,d6,e5,h4: Kd7,a6,b7,g4,h5) …
… vidíme, že to černý má na ručník. Ale ještě před chviličkou to bylo mnohem horší. Představte si černé věže Vc6 a Vd7, jak (zoufale) blokují pěšáky, černý pěšák g4 je ještě na f5 (a je tedy velmi slabý) – bílé věže hrozí vtrhnout do tábora černého po volném g-sloupci. K tomu má bílá (jen tak mimochodem) dva pěšáky navíc. Pavliš ubránil nemožné (samozřejmě s pořádným přispěním soupeřky). Bílá neobsadila volný g-sloupec, Pavliš dostal věž na g4 a tam si jí nechal vyměnit. Takže teď má černý také trumf – krytého volného pěšce.
Pavliš zkusil nabídnout remízu. Soupeřka se šla zeptat svého kapitána. Krč na to koukl (bedlivě jsem kontroloval, aby se vyjádřil pouze remíza ANO x NE – neříkat žádné varianty!). Výrok zněl: NE. Tím vlastně (nepřímo) bylo řečeno, co má (malá) holčička dělat – nebát se černého krytého volňase. Bílá zahrála správné 1. Kf5, což vede do dámské koncovky a na samém začátku dámské koncovky černý vynuceně ztrácí ještě třetího pěšáka. Ale heroická obrana černého pokračovala záplavou šachů, holčička nedávala dobrý pozor na krytí pěšáků, takže Pavliš to z -3 pěšců žravostí dámy srovnal na =. A holčička zahájila mírové rozhovory: 3,5-2,5.
Že malý Pavliš udržel remízu, to byl rozhodující moment utkání.
Havelka totiž bez kvality neměl nárok: 3,5-3,5.
Teď už to záleží jenom na mě! Hrál jsem černými (samozřejmě) Francouzskou obranu. Soupeř se vytasil s výměnnou variantou. A já jsem (s vědomím, že budu v zahájení stát jak čuně) zahrál 2.- Dxd5. Ještě na začátku jezdcové koncovky (jak je již uvedeno výše) jsem stál mírně hůře. Ale sázel jsem na to, že jezdcové koncovky jsou složité a já mám přece (?mírnou) výhodu +500 elo.
Hráči Jiskry HB (už zase) opustili hrací místnost a mě tam nechali samotného. Ždímal jsem z pozice maximum možného, krůček po krůčku se pozice bílého zhoršovala a pozice černého zlepšovala – až jsem to vyhrál: 4,5-3,5.
Při odchodu z hrací místnosti jsem si myslel, jak skvěle jsem tu jezdcovku sehrál. Původně jsem měl v plánu dát sem diagram s pozicí, ve které bílý přemýšlel 40 minut (mohl si to dovolit – původně měl 50 minut; a já měl už jenom 8 minut), ale záchranu již nenašel. Všechno je jinak – vše u partie byla iluze. V tom diagramu už nebylo co řešit, Fritz ukazuje jasných -3,5. A vůbec – celou jezdcovou koncovku mě Fritz plísní prakticky při každém tahu. Šlo to (za černého) hrát ještě mnohem lépe. Připadám si (před křemíkovým CPU) jako neumětel. Takže žádný diagram nebude. Popis svojí koncovky končím lakonickým konstatováním, že to byla krutá jezdecká bitva (něco jako Augsburg 955).
Ale konec (mojí partie i celého zápasu) dobrý – všechno dobré. To byla řežba, uff.