Mistrovská utkání 31.1.2016

V krajském přeboru družstvo A na domácí půdě těsně porazilo družstvo Spartak Velké Meziříčí A.

Družstvo D si v regionální soutěži zajelo prohrát do Třebíče.

Nicméně obě naše družstva se ve svých soutěžích drží na prvním místě. 

KP: TJ Jiskra Havl.Brod A 4½​ – 3½​ Spartak Velké Meziříčí A

(zapsal Václav Paulík)

Dramatický průběh mělo utkání 5. kolo, do poslední partie, se Spartakem Velké Meziříčí, se soupeřem, který nás v loňské sezoně na domácích stolech porazil a vyřadil z postupu do 2. ligy. Se stejným cílem, porazit nás, vedoucí tým KP, k čemuž chybělo opravdu málo… Náš tým nastoupil se dvěma náhradníky, omluvil se Filip Vala a Zdeněk Ježek (dlouhodobě na studiích ve Francii).

Soupeř dorazil do Havlíčkova Brodu s půlhodinovým předstihem, zato naši tři hráči tradičně opožděně…?! Pochválit musím Zuzanku, která byla jako první v klubovně, při přípravě utkání.

Krátké přivítání pokyny rozhodčího, nabídnuta káva a čaj, zahájeno. Po pěti minutách na 7. šachovnici jsem soupeři ohlásil mat druhým tahem a soupeř se v 7. tahu vzdal, neboť nezvládl gambitové úskalí… A vedeme 1:0.

V dalším průběhu dostali nabídku na remizu Roman Vincze a Tomáš Reichel, oba odmítli, neboť pozice na ostatních šachovnicích v té době nebyla pro nás příznivá, zvláště v partii Vítka Veselého, Ondry Beránka, nejasno u Jana Maška, Zuzanky Podrázské. Aktivitu získal s černými figurami Martin Jána, kterou přeměnil v zisk kvality. Třetí hodinou utkání, se začalo vyjasňovat, Ondra Beránek dostal od soupeře lekci jak vést útok a byl nucen před matem vzdát. Vyrovnáno 1:1.

Opětovnou nabídku na smír dostal od soupeře Tomáš Reichel, kterou akceptoval, aniž by informoval kapitána…?! Vzhledem k nepříliš vyhlížejícím pozicím na ostatních šachovnicích našich hráčů, měl Tomáš pokračovat, pozice byla nepatrně lepší. 1,5:1,5.

Blížila se časová kontrola a časová tíseň rozhodla v nadějně vyhlížející pozici na 3. šachovnici u Jana Maška, ten se však špatně na šachovnici orientoval a během tří tahů došlo k obratu a rychlé výhře soupeře, prohráváme, ale v zápětí se štěstí Caissy přiklonilo na naší stranu, Vítka Veselého na 3. šachovnici, kterému se podařilo využít soupeřovo nepřesné pokračování a zasadil mu rozhodující úder! V této partii se ukázalo, že partie je vyhraná až po vzdání soupeře, nebo matem. Vítek se ukázal jako „velký bojovník“!  A opět vyrovnáno.

Velkým našim zklamáním byl závěr partie na 5. šachovnici, ve které po celou dobu měl navrch náš Martin Jána, po prostorové převaze musel soupeř obětovat kvalitu, aby odrazil útok Martina. Už se zdálo, že soupeř dlouho nebude vzdorovat a získáme bod, ale….?! Soupeři se podařil zajímavý obrat, (nevím, zda se dalo včas předejít), po kterém byl Martin nucen partii vzdát, a po čtyřech hodinách hry jsme prohrávali 3,5:2,5 !?

Už zbývaly pouze partie na první a osmé šachovnici. Velkou pochvalu a obdiv zaslouží a šachové umění prokázal v závěrečné koncovce Roman Vincze! Dvakrát v průběhu partie odmítl soupeřovu nabídku na remizu, neboť viděl horší pozice našich hráčů na šachovnicích, rozhodl se bojovat! Velmi poučná koncovka, ve které Roman po více jak 4 hodinách hry uplatnil drobnou výhodu v koncovce jezdce proti střelci, postavil své pěšce na opačnou barvu soupeřova střelce a zvítězil! Tím vyrovnal stav zápasu na 3,5:3,5 bodu.

Rozhodnutí zápasu a o naše vítězství se zasloužila na 8. šachovnici Zuzanka Podrázská! Partie, kde se situace v průběhu hry na šachovnici měnila, neuvěřitelně, soupeř po nesprávném vzetí pěšce Zuzankou uprostřed šachovnice, získal věž za jezdce, ale podcenil postup pěšce naší hráčky, který se ve výsledku projevil za podpory jezdce a krále nebezpečným, vítězným. Utkání skončilo po 4,15 hodinách našim těsným vítězstvím v bojovném, zajímavém utkání, na čemž jsme se se soupeřem po skončení shodli. Oplatili jsme loňskou porážku a udrželi 1. místo v KP.

RSZ: ŠK Caissa Třebíč D 3½ – 1½ ŠK Jiskra Havlíčkův Brod D

(zapsal Martin Hyrš)

Už od dob výletu s nezapomenetelným panem Mrovčákem do Jihlavy vím, že nechat Jirku Havla řídit směr Jihlava může mít mírně nepříjemné následky. Nicméně stalo se a Jirka — jak už má ve zvyku — si při cestě do Třebíče udělal v Jihlavě malou zastávku. Ale opravdu krátkou, a ačkoliv jsme z Brodu vyjížděli s mírným zpožděním, do Třebíče jsme dorazili akorát včas. Takže celkově řidiče CHVÁLÍM a děkuji za svezení. Třebíčané se sešli v mírně uškubané sestavě bez nikoho, komu by svěřili úlohu rozhodčího — tak tato role padla na mě, alespoň jsem jim oplatil službu, protože když posledně přijeli oni k nám, nebyl žádný použitelný rozhodčí v našem týmu.

Zahájení utkání bylo (zejména mojí chybou) zmatečné, zazněly věty jako  „Já si svou šachovnici otočil už před začátkem partie…“,  „Já nic neříkám, já mám máslo na hlavě.“  a — a zbytek je jen mezi námi co tam byli.

Partie na posledních dvou šachovnicích byly ukončeny remízou, rozhodovalo se tedy na zbývajících třech — došlo i na nějaké zvraty a napínavou koncovku, ale celková nálada směřovala neúprosně proti nám.

Jakub získal malou materiální výhodu. Osobně jsem měl pocit, že koutkem oka vidím jednu, možná dvě kvality; Jakub tvrdí že rozhodně ne, leda jednu a ještě k tomu výměnou za padesát tisíc pěšců. Když jsem nakouknul po chvíli, viděl jsem krásně připravený útok, dámu a střelce podpořené věžemi a soupeřova krále čekajího na neodvratný konec, jenomže pak jsem se podíval pořádně a zjistil, že Jakub má trochu jiné starosti. Soupeřův pěšák popošel hodně daleko, za ním stáli střelec a dáma a chudák Jakubův král byl na to chudáček úplně sám. 2-1.

Petr stál asi také hezky, ale pak si prý nechal dát vidle. Sice pokračoval ve hře a snažil se snažil, ale skončilo to koncovkou čtyři pěšci versus věž + kůň. A to se asi vyhrát nedá. 3-1.

Poslední jsem dohrával já, objektivně jsem nejspíše stál lépe, trocha materiálu k dobru, ale mizerně odkrytý král a žádný kloudný plán. Asi bych vyměnil dámy (zkusil u toho nedostat mat ani nic neztratit) a pak protlačil pěšce, ale trvalo by to věky a samotného mě to přestávalo bavit. Když mi soupeř nabídl remízu, stejně už o nic nešlo, tak jsem ji vzal. Celkově tedy 3,5–1,5.