Tentokrát bylo napsání (tohoto) turnajového komentáře vážně ohroženo.
Turnaj by byl naprosto nezajímavý a nebylo by o čem psát … kdyby (v průběhu třetího kola) nepřišla jistá ženština … a nenacpala Tomášovi Klementovi dvě malé děti.
Sice to (ona) nevyslovila, ale bylo to ve stylu: „Tady je máš na hlídání. Že hraješ turnaj? No tak to mě vůbec nezajímá!“
Klouček (odhaduji 7 let) nijak neobtěžoval, ovšem holčička (odhaduji 1,5 roku) se usadila Tomášovi na klíně … a začala (v ostré turnajové partii!) rovnat již vyhozené figurky na první řadu. Proti této nehorázné neregulérnosti jsem ihned (jako rozhodčí) zasáhl … figurky, jež na šachovnici již nepatřily, jsem odstranil … na což ovšem holčička zareagovala … (kdo by to byl řekl) … plakáním.
Plakání se podařilo odvrátit postavením další (neherní) šachovnice. Na jedné straně klouček, na druhé straně holčička … sezení holčičky na židli bylo jištěno dalšími dvěma židlemi z boku, takže holčička nemohla vylézt. Situace se tedy na chvilku (pro část času 4. kola) stabilizovala … leč né na dlouho … a holčička opět (na klíně) obtěžovala Tomáše, což jsem doprovodil hláškou, že dneska má Tomáš hrací podmínky značně ztížené.
Situace se definitivně vyřešila na začátku 5. kola, kdy se na scéně opět objevila ona ženština, holčičku si převzala, a odešla. Klouček (ten žádné neregulérnosti nezpůsoboval) zůstal až do konce turnaje.
Ále … Kdyby na turnaji nebyla neregulérní holčička, byl by býval dnešní turnajový komentář jednovětný: „Na tomto turnaji se nic zvláštního nestalo“.
Ta ženština je moje manželka, a děti jsem musel obstarat protože jela s nejstarším synem do nemocnice s podezřením na zlomeninu prstu (což se nakonec potvrdilo).
Tímto jí musím poděkovat, že mě netahala z turnaje (což by jiné manželky dozajista udělali) a turnaj se mohl dohrát bez ovlivnění mého brzkého odchodu.
Tentokrát bylo napsání (tohoto) turnajového komentáře vážně ohroženo.
Turnaj by byl naprosto nezajímavý a nebylo by o čem psát … kdyby (v průběhu třetího kola) nepřišla jistá ženština … a nenacpala Tomášovi Klementovi dvě malé děti.
Sice to (ona) nevyslovila, ale bylo to ve stylu: „Tady je máš na hlídání. Že hraješ turnaj? No tak to mě vůbec nezajímá!“
Klouček (odhaduji 7 let) nijak neobtěžoval, ovšem holčička (odhaduji 1,5 roku) se usadila Tomášovi na klíně … a začala (v ostré turnajové partii!) rovnat již vyhozené figurky na první řadu. Proti této nehorázné neregulérnosti jsem ihned (jako rozhodčí) zasáhl … figurky, jež na šachovnici již nepatřily, jsem odstranil … na což ovšem holčička zareagovala … (kdo by to byl řekl) … plakáním.
Plakání se podařilo odvrátit postavením další (neherní) šachovnice. Na jedné straně klouček, na druhé straně holčička … sezení holčičky na židli bylo jištěno dalšími dvěma židlemi z boku, takže holčička nemohla vylézt. Situace se tedy na chvilku (pro část času 4. kola) stabilizovala … leč né na dlouho … a holčička opět (na klíně) obtěžovala Tomáše, což jsem doprovodil hláškou, že dneska má Tomáš hrací podmínky značně ztížené.
Situace se definitivně vyřešila na začátku 5. kola, kdy se na scéně opět objevila ona ženština, holčičku si převzala, a odešla. Klouček (ten žádné neregulérnosti nezpůsoboval) zůstal až do konce turnaje.
Ále … Kdyby na turnaji nebyla neregulérní holčička, byl by býval dnešní turnajový komentář jednovětný: „Na tomto turnaji se nic zvláštního nestalo“.
Já to musím uvést na pravou míru.
Ta ženština je moje manželka, a děti jsem musel obstarat protože jela s nejstarším synem do nemocnice s podezřením na zlomeninu prstu (což se nakonec potvrdilo).
Tímto jí musím poděkovat, že mě netahala z turnaje (což by jiné manželky dozajista udělali) a turnaj se mohl dohrát bez ovlivnění mého brzkého odchodu.